Současný repertoár
Májové milostné dostaveníčko
- 2009
- choreografie: Hana Touchová, Stanislav Stašek, Adéla Dankovičová
- hudební úpravy: Miroslav Šimandl
Lyrický májový tanec pro jeden taneční pár, ve kterém chlapec nadbíhá mladé dívce, která v závěru tance přijde o svůj největší poklad, věneček.
Mateníky
- 2008
- choreografie: Hana Touchová
- hudební úpravy: Miroslav Škarda
Mateníky pro tři taneční páry, které jsou částečně motivovány nápěvem polského tance "Krakovák", se kterým se soubor setkal a nacvičil na Mezinárodním folklorním festivalu Jonava 2007 v Litvě .
Hašteření
- 2006
- choreografie: Hana Touchová
- hudební úpravy: Miroslav Škarda
Žertovné pásmo o plzeňských ženách a pivu, ve kterém se objeví nejen motiv písně "Plzeňská věž", ale i veselých a hanlivých písniček "Já sem Plzeňák", "Já ubohá děvečka", nebo "Jaká by to hamba byla".
Sedavá a kocúr
- 2002
- choreografie: Hana Touchová
- hudební úpravy: Miroslav Šimandl
Zajímavé zpracování a propojení známých lidových tanců "Sedavá" a "Kocúr" z Postřekovska na Chodsku.
Vojenská
- 2000
- choreografie: Hana Touchová
- hudební úpravy: Miroslav Šimandl
Taneční zpracování motivu loučení a odvodu na vojnu
Filipojakubská noc
- 1998
- choreografie: Milan Kadlec
- hudební úpravy: Miroslav Šimandl
Pásmo inspirované tajemnou filipojakubskou nocí, která je ve znamení magie, zlého působení a rejů čarodějnic. Noc před prvním májem je ale také nejvhodnější dobou ke sběru léčivých bylin! (Bylinkové sousedské) Po upálení poslední čarodějnice ovšem nastává první máj a lásky čas. (Máj, máj, máj; Marjánko, stavějí ti máje)
Na Dílech u Honců
- 1996
- choreografie: Vlasta Černá, Miloslava Žáčková
- hudební úpravy: Miroslav Šimandl
Hudebně-taneční pásmo vycházející tentokrát z folklorního materiálu národopisného regionu Chodsko. Ztvárnění veselé atmosféry, jaká bývá vždy, když je na Chodsku muzika. Hudebnímu zpracování zcela jednoznačně vévodí charakteristický nástroj - dudy.
Řezaná skočná
- 1986
- choreografie: Milan Kadlec
- hudební úpravy: Miroslav Šimandl
Svižný tanec vystavěný na tanečních základech a prvcích lidových tanců skočná a řezanka.
Plzeňská věž
- 1985
- choreografie: Milan Kadlec
- hudební úpravy: Miroslav Šimandl
Pomalý dívčí tanec tančený ve slavnostních plzeňských krojích. Zpracování známé písně Plzeňská věž převyšuje kopce
Přástky a rozpřástky
- 1985
- choreografie: Daniela Stavělová
- hudební úpravy: Miroslav Šimandl
Rozverné taneční pásmo zasazené do doby po svatomartinském posvícení - do doby přástek (Toč se kolovrátku!) Veselou formou je zde zpracován zákaz předení na svátek sv. Lucie (My k vám dneska přicházíme s svatou Lucií). V tanci se postupně objevují i další postavy - kominík, mlynář, maska kozla.
Formanskou cestou
- 1982
- choreografie: Daniela Stavělová
- hudební úpravy: Miroslav Šimandl
Obsáhlé taneční pásmo zpracovávající téma života starých formanů, jejichž životním posláním i láskou jsou dálky. Celé
pásmo tanečně a hudebně mapuje skutečnou formanskou cestu - začíná na Chodsku (Tuším, tuším; Pote se lidičky,
pote se dívat; Já sem forman).
Zvláštní pozornost si zaslouží zastavení v Kolovči, kde podle staré pověsti stával mlýn, který jednou za rok místo
mouky semlel z 9 starých bab 1 mladou dívku (Mletí bab; Mlynářský řemeslo; Koloveč je hezký město).
Putování pokračuje přes Klatovy, kde se dříve křižovaly formanské cesty (Klatovák - tanec hrdých formanů,
kteří ve formanské hospodě pyšně vyzývají dívky k tanci. Ty si ale nenechají poroučet a připraví je o jejich pýchu
- o formanský šátek) a formanská cesta šťastně končí u Plzně v Tlučné u formanovy milé (Minet).
Ševci
- 1981
- choreografie: Milan Kadlec
- hudební úpravy: Miroslav Šimandl
Žertovný tanec, který si dobírá stoupence řemesla ševcovského. Své nezastupitelné místo v tomto tanci má lidový nástroj famfrnoch vydávající zvuk, který prý rovněž charakterizuje ševce.
Písničky a tancování kolem sudu
- 1980
- choreografie: Milan Kadlec
- hudební úpravy: Miroslav Šimandl
Pásmo ze Žinkovska opěvující zlatavý mok a vše co s ním souvisí. (Chmelíčku, chmeli; Pívali naši - píme my taky!; A vy pane šenkýři; Na růžku v šenku)
Plzeňské tance
- 1962
- choreografie: Mariana Klementová
- hudební úpravy: Josef Vršecký
Tanečně - hudební pásmo zpracovávající folklorní materiál z okolí Plzně.
